NĚCO O NÁS

Sbor v Novém Městě je součástí sborů Jednoty bratrské nejen v ČR, ale i v rámci celosvětové Unitas Fratrum.

Současná Jednota bratrská navazuje na dlouhou historii sahající až do roku 1457, kdy vznikla jako světový unikát – první reformační církev. Z nesouhlasu s úpadkem, pokrytectvím, touze po moci a mamonu tehdejších církevních elit, vytvořili nejprve malou skupinku „jednotku“ bratří, kteří chtěli žít v souladu s Biblí a svým svědomím. 
Poměrně rychle se na ně začali nabalovat mnozí další se stejným uvažováním. Jednota bratrská se tak rozšířila po celé zemi. Postupně se stala synonymem pro hluboce duchovní, pokorné, Kristu vydané a pracovité lidi, kteří pomáhali v rozvoji míst, ve kterých začali svou práci. Zakládali školy, špitály, sirotčince, ale také rozvíjeli podnikání a řemeslnou práci, což umožňovalo finanční soběstačnost.
Nejznámější osobností tohoto období je bezesporu J. A. Komenský – poslední biskup tzv. „staré“ Jednoty bratrské. Přínosem ale byly i mnohé další osobnosti jako např. Jan Černý a jeho zcela unikátní herbář a přístup k péči o lidi zasažené morem. Nebo Jan Blahoslav, ne tak známý, ale pro český národ možná důležitější než Komenský díky překladu Bible do češtiny. Tito lidé jsou důvodem, proč dnes mluvíme česky a ne německy.

Po bitvě na Bílé hoře však byly Čechy násilně rekatolizovány a bratři vytlačeni za hranice. V německém Herrnhutu (Ochranově) však v roce 1727 vniká nová generace, tzn. „obnovená“ Jednota, která navázala na odkaz té původní a započala celosvětovou misii, která ovlivnila mnohé národy po celém světě. I tato misie totiž nesla „DNA“ Jednoty. Do míst, kam přichází, nešla vládnout a zabírat území, ale sloužit. Znovu přinášeli křesťanství v jeho čisté, biblické podobě ale také řemeslnou dovednost, zakládali školy a špitály, rozvíjeli, kulturu podnikání a jedinečnost míst, kam přicházeli. Pro některé národy v Karibiku má příchod bratří podobný význam jako pro nás příchod Cyrila a Metoděje a mnohé vnímají odkaz práce Jednoty jako významnou část svých dějin dodnes.

I náš sbor navazuje na tuto tradici. Ani my nechceme být církví, která žije jen pro sebe a rozvíjí jakousi pseudoduchovnost odtrženou od reálného světa. Chceme být skupinou lidí, kteří svůj vztah s Bohem vyjadřují prakticky. Pomáhají lidem okolo sebe, řeší aktuální problémy našeho města a vytváří zázemí pro všechny generace i různé skupiny lidí.

 V praxi jsme tak vedle nedělních shromáždění a dalších, řekněme, „duchovních“ aktivit, postupně rozvinuli další díla, která tyto cíle naplňují jako např. nízkoprahový klub „Voraz“, klub pro seniory „Červánek“ letní „English Camp“ nebo třeba kurzy o manželství.

 Snažíme se vytvářet svobodné prostředí (a snad se to již daří), kam může kdokoli přijít a odejít obohacený, aniž by měl strach, že ho bude chtít někdo „lovit“ pro církev. Na druhé straně, pokud někdo hledá Boha, může se ve stejně svobodné atmosféře (např. kurzů Alfa) dozvědět všechno, co potřebuje, aby k Ježíši Kristu mohl najít svůj vlastní, osobní vztah.